Formální nedostatky znaleckého posudku: výběr z kazuistiky
Znalecké posudky musí splňovat řadu formálních požadavků (srov. především § 28 zákona o znalcích z roku 2019 a §§ 46 až 50 vyhlášky č. 503/2020 Sb.) V tomto článku vybíráme závěry z novějších i starších rozsudků, v nichž se soudy zabývaly tím, zda lze posudek s vadami použít při rozhodování.
Řada nedostatků znaleckého posudku je napravitelná. Soudy např. akceptují chybějící znaleckou doložku (nejčastěji doložku ve smyslu § 127a občanského soudního řádu povyšující posudek zadaný stranou na znalecký posudek použitelný v soudním řízení). Považují to za nedostatek, který je zhojitelný, a to buď písemnou formou (upozorněním znalce v dopise na uvedené pochybení a výzvou k jeho odstranění), nebo v rámci poučení znalce před jeho výslechem přímo u hlavního líčení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3417/2016 nebo ze dne 29. 4. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1014/2019).
Přesto nemůže znalec spoléhat na to, že zjištěné nedostatky odstraní později. Je totiž povinen splnit zadání (znalecký úkol) a vyhotovit znalecký posudek se všemi formálními náležitostmi. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 4. 9. 2018 sp. zn. 22 Cdo 2711/2018 považoval za zásadní, aby nebyl znalecký posudek označen jinak: např. jako "znalecké stanovisko", třebaže bylo po obsahové stránce strukturováno podobně jako znalecký posudek. V případě takového dokumentu dodatečné odstranění nedostatků nepřipustil.
V poměrně čerstvém rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2023, čj. 15 A 33/2022 – 127 se pak soud zabýval dokumentem, který měl tolik nedostatků, že jej nebylo možné za znalecký posudek považovat. Neobsahoval vlastnoruční podpis znalce, otisk znalecké pečeti, na titulní straně chybělo označení zadavatele znaleckého posudku, číslo položky, pod kterou byl znalecký posudek zapsán v evidenci posudků, obor a odvětví, ve kterých má být podán znalecký posudek, a datum zpracování znaleckého posudku. Nedostál ani novým požadavkům na obsah vlastního posudku: nález, posudek a odůvodnění, v něm nebyly.
Je dobré však připomenout (spíše správním úřadům či soudům než znalcům), že přestože listina nedostojí zákonným požadavkům, neznamená to, že se jí nemusí úřady či soudy vůbec zabývat. I dokument skládající se z nesešitých neočíslovaných stran bez otisku znalecké pečeti, který neobsahuje popis zkoumaného materiálu, otázky a odpovědi na ně může svým obsahem zpochybnit "opravdový" znalecký posudek. A proto jej nutné je zohlednit. (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka Olomouc ze dne 28. 11. 2019, č.j. 65 Af 39/2018 – 67).
Jakub Hanák