Kdy budou současní znalci skládat zkoušky?
Znalci, kteří získali oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle starého zákona o znalcích (č. 36/1967 Sb.) mohou znaleckou činnost vykonávat do konce roku 2025: pět let od účinnosti nového zákona o znalcích (č. 254/2019 Sb.).
Pokud chtějí pokračovat jako znalci i po roce 2025 musí úspěšně složit obecnou část vstupní zkoušky (podle přechodného ustanovení v § 46 odst. 3 zákona o znalcích se zvláštní část vstupní zkoušky považuje za splněnou, jestliže bude o zápis do seznamu požádáno nejpozději v roce 2025). Tuto zkoušku můžeme označit za přezkoušení ze znalostí právních předpisů upravujících znaleckou činnost.
Důvodová zpráva k návrhu § 46 zákona uvádí, že žádost o přezkoušení (formálně o zápis do seznamu) může podat znalec během přechodného období kdykoli. To je pravda. Není to ovšem bez rizik. Možnost vykonávat znaleckou činnost totiž zanikne uplynutím přechodného období (tj. k 1. lednu 2026), přičemž zákon neobsahuje žádné ustanovení o tom, že by oprávnění zůstalo zachováno, dokud nebude o žádosti rozhodnuto (tak tomu je u řady povolení z oblasti životního prostředí: srov. např. § 12 odst. 4 vodního zákona). Pokud tedy znalec podá žádost sice ještě v přechodném období, ale zkoušku v něm již nestihne absolvovat, znalecké oprávnění mu k 1. lednu 2026 zanikne. Nové mu vznikne až na základě úspěšného absolvování obecné části vstupní zkoušky (zvláštní část na základě § 46 odst. 3 zákona nebude nucen skládat, neboť žádost o zápis byla podána ještě v přechodném období). Mezitím by znaleckou činnost vykonávat nesměl.
Poněvadž Ministerstvo spravedlnosti zapíše žadatele do seznamu znalců do 10 pracovních dnů ode dne složení zkoušky (viz § 11 odst. 3 zákona), měla by být zkouška složena nejpozději 12. 12. 2025, aby znalec eliminoval riziko ztráty znaleckého oprávnění. Ministerstvo je povinno umožnit žadateli konání zkoušky do 6 měsíců od doručení žádosti, takže žádosti by měli současní znalci odesílat nejpozději začátkem června 2025.
Zároveň ale znalce nic nenutí, aby o přezkoušení usilovali už nyní.
To platí zvláště pro znalce, kteří jsou starší a počítají, že se znalectví budou věnovat již jen několik let. Znalec má totiž pouze dva pokusy na složení zkoušky. Mezi nimi musí být časová prodleva minimálně 6 měsíců (viz § 10 odst. 4 zákona). Druhý neúspěch má navíc dalekosáhlé dopady: další žádost o zápis do seznamu znalců lze totiž podle § 10 odst. 5 zákona o znalcích podat nejdříve po uplynutí 5 let ode dne konání poslední neúspěšné vstupní zkoušky. Jde o dobu odpovídající aktivní odborné praxi v oboru, která je jednou z podmínek pro zápis do seznamu. Zákonodárce (viz důvodová zpráva k návrhu § 10) předpokládal, že "žadatelé o znalecké oprávnění by měli být na natolik vysoké odborné úrovni, že by k opakování vstupní zkoušky mělo docházet pouze ve výjimečných případech, a proto se umožňuje ji opakovat pouze jednou a až s určitým časovým odstupem. ... Dva pokusy na každou část zkoušky lze považovat za dostatečné, neboť je potřeba pro výkon znalecké činnosti vybírat pouze přední experty z jednotlivých oborů, odvětví a specializací." Tento předpoklad musí u činných znalců platit tím spíše.
Jak upozorňuje R. Visinger (In: Dörfl, L., Krysl, A., Lehká, M., Visinger, R.. Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 108), stejné důsledky jako neúspěch u opakované zkoušky má i nepodání žádosti o opakování zkoušky v případě prvního neúspěchu.
Přihlášení na zkoušku (podáním žádosti o zápis do seznamu) tedy znamená, že znalec musí úspěšně složit obecnou část zkoušky buď na první pokus (tj. v horizontu několika měsíců od podání žádosti), resp. nejpozději na pokus druhý. U něj není sice stanoveno, kdy se může nejpozději uskutečnit, ale lze očekávat, že ministerstvo nebude mít důvod otálet s určením termínu po uplynutí povinné šestiměsíční "čekací" doby. Znalec by mohl oddálit konání zkoušky jen řádnou a včasnou omluvou při prokázání vážných důvodů své neúčasti (tuto omluvu lze opakovat ovšem jen při existenci důvodů zvláštního zřetele hodných, přičemž se zároveň zvyšuje poplatek na 5 000, resp. 10 000 Kč).
Pro znalce dřívější přezkoušení nepřináší žádnou výhodu. Pouze riziko, že každému pátému (úspěšnost uchazečů u zkoušky je dosud cca 76 %) bude hrozit ztráty znaleckého oprávnění. Proto jako u jiných dlouho známých povinností (výměna řidičských průkazů, náhrada starých kotlů v domácnostech apod.) očekávám, že znalci ponechají přezkoušení na poslední chvíli. To bude klást vysoké nároky na ministerstvo a Justiční akademii, které provádění zkoušek zajišťují. Za stávajícího zájmu o zkoušku totiž hrozí, že během roku 2025 by ji muselo absolvovat i pět tisíc žadatelů.
A poněvadž již dnes stát sužuje nedostatek soudních znalců, mohlo by některé znalce napadnout, zda v časové tísni nedojde k prodloužení lhůty pro přezkoušení (jako se to stalo u zmíněných kotlů), nebo nahrazení přezkoušení např. absolvováním kurzu. A přihlášení na přezkoušení odložit. Poptávka po vzdělávání znalců však snad naznačuje opak.
Jakub Hanák